Čím je nám Poselství Grálu

Tedy o autorovi a o knize

Asi o Poselství už víceméně víte, když už jste zabrousili na tyhle webové stránky. Tak tedy stručně: Autor je Němec, narodil se 1875, zemřel 1941 v domácím vězení pod dozorem gestapa, trpce zklamaný vývojem v Německu i ve světě. Své přednášky vydal knižně. Jeho kniha je světonázorové dílo, s jistým váháním se dá označit za náboženské, určitě necírkevní. – "Světonázorové"? Ono podává ucelený obraz uspořádání světa, a hlavně smysluplný obraz – odpovídá na otázky po smyslu naší existence, proč jsme tady a jak máme žít, abychom dosáhli na laskavou pomoc Stvořitele a neobraceli se k ní zády.

Tak třeba reinkarnace – všechna křesťanská náboženství ji odmítají, zatímco asijská náboženství o ní vesměs vědí, je jim samozřejmá. Proč samozřejmá? Ona rázem a přirozeně odpovídá na neřešitelné životní otázky – proč se lidé rodí do tak různých poměrů, s rozdílným zdravím, schopnostmi a osudy… Nu, protože jsme se podle zákona přitažlivosti stejnorodého narodili do takových poměrů, jaké jsme si vysloužili minulým životem a jaké potřebujeme k dalšímu vývoji, uzrávání a přibrušování. Je tedy chybné stěžovat si na nespravedlivost a požadovat rovnost všech lidí. Vždyť jsme už od narození různí – s různými vlohami a talenty, a každý můžeme a máme naplnit svůj život po svém.

Nebo pojem Boha-Stvořitele – pro většinu věřících dobromyslného stařečka, který se dá uprosit ("Pane, smiluj se!"). Abd-ru-shin ho popisuje zcela jinak: Jako Nepřiblížitelnou Mocnost, vznešenou, dokonalou a nám lidem nepochopitelnou, moře šlehajících plamenů a energie, z níž teprve daleko od zdroje postupně vznikají vyzařováním tvorové a celé světy. Ta mocnost jedním dechnutím stvořila vesmír, sama zůstává vysoko mimo něj a vložila do vesmíru svou Boží vůli ve formě zákonů, zákonitostí. Podle těch se řídí svět, nejen viditelný, ale i neviditelné dění v jeho pozadí, například osudy našich myšlenek i naše osudy. – Cože, osudy? A jak to, že Pánbůh dopustí takové hrozné věci, třeba války a nespravedlnosti? Nu, protože rozhodnutí si děláme my lidé sami; sami máme možnost cítit, myslit, mluvit a činit dobré či zlé. Ale následky, odpověď na ně už pak je dílem Božích zákonů. Například zákona "Co kdo zaseje, to taky sklidí," a to v mnohonásobném poměru jednoho zrna k jednomu klasu. Jenom ta odpověď nám může přijít až v příští inkarnaci… to až mrazí, čeho se zákonitě musí v budoucnu dočkat lidé, zdánlivě beztrestně páchající krutosti a nespravedlnosti. Ale taky ti dobří nezůstanou zapomenuti, dostane se jim spravedlivě takových plodů, na jaké si sami předtím zaseli.

Tohle všechno vnuká důvěru k životu, sílu, odvahu neklesat na mysli, i když je nám třeba zrovna těžko. Jsme si jisti pomocí, když se upřímně snažíme chovat podle ideálů, jež se snažíme poznat a přivlastnit si je.